S bývalou přítelkyní jsem cca tři roky (2022-2025) vychovával její děti. Bral jsem je na výlety, dohlížel na ně, kupoval jim dárky, se starším dítětem jsem se učil a vypracovával s ním domácí úkoly. V podstatě jsem fungoval prakticky jako jejich otec a to i přesto, že se nejednalo o moje biologické potomky. K dětem (starší chlapec 9 let, mladší dívka 3 roky) jsem si vypěstoval poměrné hlubokou sociální vazbu a stejně tak i oni vnímali mě. Chtěl bych se zeptat, zda-li i přestože se jedná o moje nevlastní potomky mám právo se s dětmi pravidelně (cca jednou nebo dvakrát týdně) vidět. Matka mi totiž nedovoluje se s nimi stýkat a mě ty děti velice chybí. Podle informací, které jsem dohledal na internetu by to teoreticky mělo být možné skrze paragraf 927. Nicméně, pokud tomu opravdu tak je, tak by mě zajímalo, jaká je cca šance, že bych mohl s tímto požadavkem u soudu uspět, kolik peněz by to odhadem mohlo stát a jak bych měl správně postupovat. Předem Vám děkuji za odpověď.
Manžel vlastní dům (ještě přes svatbou). Od roku 9/2022 jsme manželé a podílím se na placení jeho hypotéky, která je 10.000 Kč měsíčně. Budeme se rozvádět, náleží mi nějaká finanční kompenzace a případně kolik?
Jsme manželé 15 let (2011-2026), oba v důchodu. Společné děti nemáme, účty máme oddělené, každý na své jméno. Manžel má napsanou závěť, týkající se bytu a auta, protože jeho synové jsou problémoví. Nicméně mě zajímá, jak by to bylo s účty, v případě jeho smrti. A hlavně zda jeho synové mají nárok i na mé úspory na mých účtech, které jsem si po dobu našetřila i v průběhu manželství. A jak je ochránit. Oni nemají stálou práci, jsou závislí na alkoholu. Já celý život poctivě pracovala, šetřila a měla bych se s nimi dělit za to, že miluju jejich otce? Ptám se proto, že manžel je v posledních dvou letech dost nemocný a já mám své 3 děti a 4 vnoučata, která bych nerada ošidila. Děkuji za odpověď a informace.
Je mi 26 let, mám sestru, té je 23 let, v rodném listě RL máme zapsaného otce starší sestry, který ale není náš biologický. Kvůli několika důvodům, ať už je to třeba puštění v nemocnici k pravému otci apod. bychom chtěli rodný list RL změnit a mít tam jeho. Není to něco co jsme nevěděli, otec s námi byl od narození, až teď jsme si uvědomili, že bychom to chtěli vyřešit. Je to vůbec možné?
Obracím se na vás s prosbou o pomoc v tíživé sociální situaci mé maminky. 10/2025 jsme podaly žádost o tzv. superdávku, která byla zamítnuta z důvodu, že maminka v době podání žádosti ještě nedosáhla věku 68 let. 11/2025 však tento věk dovršila. Maminka má navíc práci v omezeném rozsahu (více než 30 hodin měsíčně), takže je stále aktivní, což může být problém při posuzování nároku na superdávku. Proti zamítavému rozhodnutí nyní podáváme odvolání a současně budeme podávat novou žádost o dávku. Současně řešíme mimořádnou okamžitou pomoc (MOP), jelikož mamince hrozí ztráta bydlení. 10/2025 obdržela písemnou výpověď z nájmu bytu z důvodu neuhrazeného nájemného. Aktuální dluh na nájemném činí přibližně 57.000 Kč. Pronajímatel písemně uvedl, že pokud nebude dluh uhrazen do konce ledna 2026, bude se muset z bytu vystěhovat. Maminka:
Obáváme se, že právě pracovní příjem může být překážkou při posuzování nároku jak na superdávku, tak na mimořádnou okamžitou pomoc, a nejsme si jisté správným dalším postupem. Rády bychom Vás proto požádaly o informace:
1. Zda má maminka za daných okolností nárok na mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu dluhu na nájemném.
2. Jak postupovat v případě, že by MOP nebyla schválena (odvolání, nová žádost, jiné dávky).
3. Zda pracovní příjem v omezeném rozsahu může být důvodem k zamítnutí pomoci, případně jak se k této skutečnosti úřady obvykle staví.
4. Jaké další právní či sociální kroky doporučujete, aby nedošlo ke ztrátě bydlení.
Budeme velmi vděčné za jakoukoli radu nebo nasměrování, jak nyní postupovat. Děkuji Vám za Váš čas a pomoc. S pozdravem Adéla Staňková.
S manželkou máme společnou hypotéku na rodinný dům v poměru 50:50. Manželka se odstěhovala, v domě teď bydlím sám. Manželka mi posílá každý měsíc na účet peníze, jedná se o přesnou polovinu hypotečního úvěru. Chci se zeptat nemám nárok i na platbu za energie domu, když je polovina domu i její? Pokud ANO, lze vymáhat peníze zpětně za energie za dům? Děkuji za odpověď.
Manžel vlastní rodinný dům, který měl ještě před svatbou. Svatba byla 9/2022. V domě nebydlíme a v současné době manžel dům prodává za 5.200.000 Kč už má podepsanou rezervační smlouvu. Budeme se rozvádět - otázka měsíce, dvou. Za dobu trvání jsme i společně platili na tento dům hypotéku 10.000 Kč měsíčně. Mám nárok na majetkové vypořádání a případně jakou částku?
Ráda bych se zeptala na informace ohledně majetku. Vlastním byt koupený za svobodna. Nyní jsem vdaná, s manželem jsme neuzavřeli žádnou smlouvu. Pokud bych byt prodala, tak peníze z prodeje bytu, které by byly na mém účtu by v případě zúžení SJM nebo v případě rozvodu zůstaly pouze v mém vlastnictví? Předem děkuji. Dana.
S družkou/partnerkou jsme si 9/2009 pořídili rodinný dům na hypotéku v ceně 1.500.000 Kč. V této době jsme měli oba svůj vlastní peněžní účet, družka na hypotéku nepřispívala, vše jsem platil já ze svého účtu. V roce 2013 se nám narodil syn, družka/partnerka svůj účet zrušila, že není potřeba mít dva účty je to zbytečné, nemocenské dávky (rizikové těhotenství) a rodičovský příspěvek posílali složenkou na adresu trvalého bydliště.
V roce 2016 nastoupila zpět do zaměstnání po mateřské dovolené. Svou výplatu nechala zasílat na můj účet. 8/2021 jsme prováděli rekonstrukci domu – výměna všech oken v celkové částka za 200.000 Kč, tato částka byla zaplacena z mého odstupného z mého účtu, co jsem dostal z bývalého zaměstnání, když nás hromadně propouštěli.
V lednu 2022 jsme se rozhodli oddat.
8/2025 si manželka našla nového partnera. Od této doby si zřídila svůj vlastní účet a posílá polovinu hypotéky na můj účet.
12/2025 se manželka i se synem (12 let) odstěhovali k novému partnerovi. Teď žijeme odděleně.
Manželka 1/2026 bude podávat žádost o rozvod. S manželkou jsem se dohodli, že podá nesporný rozvod, syn zůstane v péči u ní, rodinný dům, pokud na hypotéku dosáhnu sám, ať si jej nechám a přepíšu na sebe. Manželka chce vyplatit 1.100.000 Kč za dům. Hypoteční bance z dnešnímu dni dlužíme ještě cca 1.065.000 Kč.
Chci se zeptat, zda-li můžu po manželce vymáhat polovinu hypoteční částky za období 09/2009 do 09/2012, kdy neplatila hypoteční úvěr a taky polovinu částky za rekonstrukci domu za výměnu oken, kterou jsem platil z vlastních zdrojů? Pokud mám nárok na vymáhání těchto peněz zpětně, tak kdy to můžu nárokovat teď při rozvodu, (to se manželce nebude líbit) anebo až po rozvodu (to by bylo pro mě nejlepší)? Ptám se, protože manželka vytváří nátlak - vyhrožuje, když věci nebudou přesně podle ní, jak jsi to ona přeje, tak na rodinný dům mám zapomenout, bude se dům prodávat ihned a bude to bráno jako sporný rozvod. Pokud to bude jako sporný rozvod musí manželka stále platit polovinu hypotéky, než se nějak dohodneme na vyrovnání majetku? Děkuji za odpověď Suchánek.
Manželka si před rokem (1(2025) našla jiného partnera. Před měsícem (12/2025) se s nezletilým synem, 12 let, dobrovolně odstěhovali. Bydlí u nového partnera, manželka po mě požaduje příspěvek na jídlo pro syna. Má manželka nárok na nějaké peníze od mě, když ještě nejsme rozvedení a není určené soudem částka výživného na nezletilého syna? Děkuji za odpověď.
Detaily statistik
Počítadlo od 13.2.2009
