Pracovní neschopnost, nemocenská

Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně pracovní neschopnosti DPN a rozhodnutí posudkového lékaře. Osoba, která je v pracovní neschopnosti z důvodu probíhající léčby, rekonvalescence a rehabilitací. I přesto posudkový lékař ukončil nemocenskou. Proti ukončení již bylo jedno podáno odvolání a to bylo nejprve schváleno. Nicméně při druhém osobním posudku byla nemocenská znovu zamítnuta, přestože léčba stále trvá a ošetřující lékař považuje pokračování pracovní neschopnosti za nutné. Poranění ruky brání vykonávat práci učitelky v mateřské škole tak, aby bylo zajištěna plná péče a bezpečnost dětí. Rád bych se zeptal. Jak v této situaci dále postupovat? Je možné znovu podat námitku, žádat další přezkum, nebo existuje jiný způsob obrany proti rozhodnutí posudkového lékaře? Případně jaké dokumenty či postupy jsou nejvhodnější, aby bylo zdravotní hledisko zohledněno? Děkuji za Vaši pomoc.

Syn šel k lékaři, když se mu kolem úst, nosu a podpaží objevily mokvající boláky. Dostal antibiotika a mast. Údajně to byla infekce. V souvislosti s pracovní neschopností se lékař ptal, kde pracuje. Syn vysvětlil, že pracuje venku v prašném prostředí. Vzhledem k elektronické pracovní neschopence a faktu, že se lékař neobtěžuje vystavit doklad o pracovní neschopnosti, syn následně zjistil (po sdělení od zaměstnavatele), a následné návštěvě lékaře, že pracovní neschopnost vystavena nebyla. Jsme přesvědčeni, že podle průběhu vyšetření a i ústního vyjádření byl syn uveden v omyl. Byl poškozen finančně i reputačně v zaměstnání. Posudková komise je bezpředmětná, není již co posuzovat. V případě stížnosti nebo žaloby, půjde o tvrzení proti tvrzení.

31.1.2025 mi skončila smlouva, nyní jsem stále na nemocenské v tzv. ochranné lhůtě a pobírám nemocenské dávky. Jsem na nemocenské kvůli vyhoření z IT oboru a zvažuji nějaký drobný, manuální přivýdělek, než se do svého oboru vrátím. Zatím jsem si zjistila, že práce na DPP v jiném oboru, než ze kterého mi plyne nemocenská podpora, není na překážku, pokud není v rozporu s léčebným režimem a výše výdělku nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně. Je tomu skutečně tak? A jak je to v případě brigády během nemocenské s podepisováním přiznání k dani (tzv. růžový papír)? Nerada bych něco zanedbala a kvůli drobné manuální brigádě přišla o výplatu nemocenských dávek. Předem díky za odpověď.

Mám dotazy týkající se PN. Mám termín na operaci a ten jsem oznámila nadřízené prakticky 2 měsíce předem písemně i osobně, vč. své nejvyšší nadřízené. Nejen, že jsem slyšela, že jsem si termín dala na Velikonoce, ale zasypala mě dotazy typu: kde mi operaci budou dělat, jak dlouho budu nemocná a co mi budou dělat. Podotýkám, že termín jsem si sama nevybrala, ale takový mi byl přidělen, dřív ho neměli volný a jak dlouho bude PN trvat, nejsem schopna zodpovědět, protože mi bylo pouze předběžně řečeno, že cca 1-2, když vše bude bez komplikací. Má na takové dotazy nadřízený právo a má právo se zeptat na mzdové účtárně, ve kterém zdravotnickém zařízení mi výkon dělali? Mám za to, že povinnost zaměstnance je pouze dodat neschopenku včas svému zaměstnavateli a případně z dobré vůle mu oznámit, že budu v pracovní neschopnosti. Nebudu uplatňovat nemoc z povolání, přestože se jedná o nemoc z práce s počítačem a ani se nejedná o úraz mnou zaviněný. Nevyžaduji tedy po zaměstnavateli žádné plnění. Na co má právo se tedy zeptat zaměstnavatel a co je přesně mou povinností a v jakém časovém horizontu? Mám za to, že na některé otázky nejsem povinna odpovídat a jsou zcela nevhodné. Děkuji za odpověď, Hana.

Pracuji 12 hodin krátký a dlouhý týden. V pondělí ráno jsem volala na záznamník do práce, že přijedu později, že si zajedu k lékaři na injekci, neboť jsem měla svalovou teplotu a velké bolesti zad. Nicméně jsem si vzala prášek a do práce přijela, tak jak mám. Po 5ti a půl hodinách se bolest nedala vydržet. Poprosila jsem o propustku a jela k lékaři. Dostala jsem injekci, potvrzení na propustku s tím, že neschopenka mi bude vystavena druhý den. Jelikož jsem byla v práci a potvrzení propustky je prý na omluvení zbytku pracovní doby. Měla jsem jet domů a po injekci si lehnout. Volala jsem to personální a ta mi sdělila, že to neplatí a mám si vzít po zbytek dne, kdy jsem jela z práce k lékaři dovolenou. Chci se zeptat, jestli na to má paní personální právo? On není problém vystavit neschopenku zpětně, ale já přijdu o proplacení propustky, na kterou si myslím mám právo. Chápu, že se návštěvy lékaře hlásí dopředu, ale jsou věci, které neovlivníte. Děkuji za odpověď. 

Do 30.11.2024 jsem byl zaměstnán. 2.12.2024 jsem nastoupil do nové práce. Tento poměr skončil 19.12.2024. Od 20.12. 2024 jsem v ochranné lhůtě začal marodit s depresí, která je celkem silná. 6.2.2025 jsem byl na kontrole u lékaře, který mně sdělil, že na konci února 2025 musí pracovní neschopnost ukončit, protože na něj tlačí ČSSZ. Moc tomu nerozumím. Na internetu jsem nic takového nenašel a podpůrčí doba může trvat až 380 dní. Rád bych od vás dostal nějakou radu. Děkuji. Můj dotaz prosím nezveřejňujte.

Nastoupila jsem na neschopenku (dočasná pracovní neschopnost, DPN). Mám dvě práce, v jedné úvazek 0,6 a chodím do této práce v pondělí, středu a pátek (celkem 24 hod, rozdělených do směn 9-8-7 hodin), v druhé práci mám úvazek 0,4 a tam jsem úterý a čtvrtek. Účetní z první práce (0,6 úvazek) mě upozornila, že pokud má PN bude trvat pouze 3 dny (pondělí-středa), budou mi v práci následně chybět hodiny, které si budu muset dopracovat. Moc tomu nerozumím, ale prý je vyplacení PN rozděleno do 5 dnů a mně tak náleží na každý den 4,8 hodin. Navíc v pátek čerpám náhradní volno, takže ani tento den nejdu do práce, ale čerpám normálně 7 hod dle plánu směny. Můžete mi, prosím vysvětlit, jak je tedy myšleno to, že mi budou chybět hodiny, když bych měla PN jen pondělí-středa a ve čtvrtek už byla v práci? To jsem samozřejmě v té druhé. A pátek mám nahlášené to volno. Vlastně mě tento systém nutí, abych byla na PN o den déle.

V roce 2019 jsem nastoupila do práce (klasické HPP), bohužel jsem po ca 4 měsících omarodila a nemocenskou pobírala asi 9 měsíců. Po skončení nemocenské jsem pracovní poměr ukončila a až do 1/2024 pracovala jako OSVČ. 1.2.2024 jsem opět nastoupila na HPP, zde jsem pracovala až do minulého týdne – nyní jsem opět na nemocenské (vyhoření). Po dobu tohoto zaměstnání jsem marodila pouze týden někdy ca v říjnu (viróza). Nastudovala jsem si, že mezi 2 nemocenskými musí být minimálně 190 kalendářních dnů, kdy je člověk zaměstnán a současně tam není nějaké vyloučení (nemocenská, karanténa) – to jsem snad splnila, protože jsem byla od 2/2024 do 10/2024 „v kuse“ v práci. Co jsem tedy pochopila, nová nemocenská by se měla krátit pouze o ten týden v říjnu. Je to skutečně tak? Díky za zodpovězení dotazu.

2023 došlo v pracovním poměru k reorganizaci (přesun pracoviště do jiného města). Buď dojíždět nebo budu muset ukončit pracovní poměr. 2 měsíce na překážkách + 3 měsíční odstupné. Situaci mám složitější - od jsem na DPN - lázně a teď mám plánovanou operaci - výměna kolenního kloubu, pak rehabilitace. Blíží se mi konec dočasné pracovní neschopnosti DPN.

Od 9/2023 jsem kvůli onemocnění toxickou epidermální nekrolýzou v pracovní neschopnosti. Protože jsem učitelka v MŠ nebylo mi doporučeno již toto povolání kvůli nemocí a případným infekcím vykonávat. Se zaměstnavatelem jsme se domluvili na ukončení pracovního poměru dohodou k 31.12.2023.