Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie

V pracovní smlouvě mám uvedenu základní měsíční mzdu ve výši 21.800 Kč, což byla minimální mzda pro rok 2025 a dále uvedeno, že nad rámec základní měsíční mzdy budou dále poskytovány - osobní ohodnocení, příplatky a prémie. Dostala jsem k podpisu dodatek k původní pracovní smlouvě, kde mi nebyla změněna výše základní měsíční mzdy na současnou minimální mzdu pro rok 2026. Zatím jsem mzdové složky k základní mzdě vždy dostala, ale je možné, že zaměstnavatel z nějakého důvodu vyplatí jen základní mzdu a ta bude již méně než současná minimální mzda. Musí vždy, když se minimální mzda mění pro daný rok zaměstnavatel udělat změnu v dodatku k pracovní smlouvě? Co když to odmítá? Základní mzda má přece vliv na průměr, ze kterého se počítá výše dovolené, nemocenská, náhrady mzdy za nepřítomnost a další věci....Děkuji za odpověď.

Pracuji ve státní správě, momentálně na administrativní pozici, 9. platová třída, měla bych zájem o referentkou pozici v 10. platové třídě, ale personalisté tvrdí, že to nelze, přestože takové případy tady na úřadě jsou. Jsem v této instituci 20 let a myslím, že bych tuto práci zvládla, ale vypadá to, že se hledají způsoby, aby to nešlo. Několik osob se za mě i přimlouvalo a zaručilo. Nemám problém zůstat v 9. platové třídě. Dotaz zní - lze to? Jde vypsat výběrové řízení na 9. platovou třídu i když se jedná o referentskou pozici v 10. třídě? Jedná se o pozici - referent vnějších vztahů. Děkuji.

Obracím se na vás s dotazem ohledně nevyplacené části mzdy a proplacení přesčasů ve škole. Pracuji jako pedagogický pracovník (učitel + asistent). V srpnové výplatě (8/2025) mi přišla mzda o cca 10.000 Kč nižší, než činí moje minimální garantovaná mzda podle platové třídy a stupně. Ředitel školy mi sdělil, že „mi ještě udělal vstřícný krok“ a k vypočítané částce mi ručně přidal 10.000 Kč, ale přesto mi stále 10.000 Kč chybí do částky, kterou běžně dostávám.
Argumentoval tím, že „to tak vyšlo“ a že mi v srpnu končila smlouva. Smlouvu ale dostávám každý rok znovu, již 4 roky po sobě, a nikdy se nestalo, že by srpnová výplata byla nižší. Vždy jsem v srpnu dostal plnou mzdu. Stejný problém měli i další zaměstnanci – po jejich urgenci jim byla chybějící částka doplacena v "druhé" výplatě v září (myslím, že to bylo až z budgetu pro další rok, což podle mého názoru není v souladu se zákoníkem práce. Mně chybějící část doplacena ale ani tak nebyla. Ředitel následně uvedl, že „bylo hodně volna“ (prázdniny, ředitelská volna) a proto „museli něco pokrýt neplaceným volnem“. Já jsem však o neplacené volno nikdy nežádal, nic jsem nepodepisoval, a nevím o tom, že by zaměstnavatel mohl jednostranně neplacené volno nařídit. Během prázdnin mě ředitel asi 2x oslovil, zda mohu přijít například malovat, ale vždy jen ad hoc stylem „můžeš přijít zítra (11.12.2025)?“, což jsem kvůli svým závazkům nemohl. Nikdy jsem nedostal žádný plán prací, rozpis nebo výzvu s předstihem, a až po výplatě jsem slyšel argument, že „bylo potřeba něco odpracovat“. Dále mám dotaz k situaci ohledně adaptačního kurzu (vícedenní pobyt se žáky). Jednalo se o pobyt od úterý ráno do pátku odpoledne, kdy jsme byli jako pedagogové nepřetržitě přítomni. Vedení nyní tvrdí, že nám proplatí pouze čas „do 22:00“ jako přesčas, ale čas po 22:00 do rána považuje za volno a nechce jej zaplatit. My jsme ale byli povinni být na místě, nemohli jsme odjet domů a nesli jsme odpovědnost za žáky i během noci, tedy podle mého názoru se jedná o pracovní dobu (alespoň jako pohotovost na pracovišti), která má být zaplacena. Prosím o radu:
Má zaměstnavatel právo jednostranně krátit mzdu a tvrdit, že „muselo být pokryto neplacené volno“, aniž bych o něj požádal? Má zaměstnavatel právo doplatit část mzdy až v dalším měsíci z rozpočtu dalšího roku? Jak postupovat, pokud mi stále chybí část srpnové výplaty? Má zaměstnavatel právo nezapočítat čas na adaptačním kurzu po 22:00 jako pracovní dobu, pokud jsem byl povinně přítomen na pracovišti a odpovědný za žáky? Děkuji vám za váš čas a za pomoc. 

Jsem druhým rokem v důchodu. Náhodou jsem se dozvěděla, že kolegyně z práce dostaly zvýšenou profesní třídu z 10 na 11, a to v době, kdy jsem ještě pracovala. Pracovala jsem ve zdravotnictví. Vrchní našeho oddělení kolegyním řekla, že mi to nesmějí říct. Cítím, že vůči mně jednala nečestně, a zajímalo by mě, zda jde toto ještě napravit.

Dozvěděla jsem se to od hlavní sestry, která mi při mém zájmu o návrat do práce na dohodu řekla, že mě vezme na nějaký úvazek, protože by to pro mě bylo výhodnější s 11. třídou, kterou jsem ale v té době neměla. Když jsem poté začala pracovat na dohodu, sdělily mi to i kolegyně. Dá se tato situace nějak řešit? Děkuji za radu i odpověď.

A změnila by se důchodová částka, kterou pobírám? Pokud by se změnila třída, měla by se změnit i důchodová částka. Mohu pak žádat o její úpravu? Děkuji.

V rámci přechodu práv a povinností §338 ZP jsme na naši provozovnu převzali zaměstnance od zaměstnavatele XY.
Dodatkem k jejich pracovní smlouvě jsme sjednotili název pracovní pozice aj., zároveň zaměstnanci dostali mzdový výměr, kde jim byla základní mzda značně navýšena oproti dosavadnímu zaměstnavateli.

Zaměstnanci prvních 14 dní v naší společnosti čerpali dovolenou a byli nepříjemně překvapeni náhradou mzdy za dovolenou. Náhradu mzdy za dovolenou naše mzdová účetní převzala od z podkladu od prvotního zaměstnavatele XY, tedy vypočtením průměrného výdělku z hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Zaměstnancům nevznikl nový pracovní poměr, jejich pracovní poměr stále trvá. Problém je, že část mzdy u zaměstnavatele XY byla vyplacena v rozporu s legislativou, jejich oficiální mzdy byly velmi nízké a zaměstnanci se u nás cítí být značně poškozeni.

Je náš postup správný? Děkuji.

V roce 2022 jsem trvale ztratila zdravotní způsobilost, zaměstnavatel mi nabídl náhradní práci, ale tu jsem odmítla. Podepsala jsem dohodu o ukončení pracovního poměru § 49.

V roce 2025 mě byla uznána nemoc z povolání, zdravotní posudek byl změněn z "důvodu který nelze určit" na "z důvodu nemoci z povolání". Mohla bych zpětně požadovat odstupné 12 měsíců při uznání nemoci z povolání (v roce 2022 jsem nedostala nic)? Ve smlouvě je jen § 49 bez udání důvodu. Předcházela tomu zdravotní prohlídka, kde je uvedená trvalá ztráta zdr. způsobilosti. Nemoc byla uznána letos (2025) v březnu.

Děkuji. 

Zahrnuje se náhrada za dovolenou do zaručeného platu? Děkuji.

Pracuji v soukromé firmě, kde v současné době při nástupu získá nový zaměstnanec hrubou mzdu ve výši 50.000 - 60.000 Kč, mnohdy k tomu ještě služební vozidlo. Stávající zaměstnanci mají mzdy nižší, tj. 30.000 - 40.000 Kč hrubého po několika odpracovaných letech (i desetiletích), pokud některý požádá o služební vozidlo, je jeho požadavek zamítnut. Ve firmě to začíná vřít a kvůli těmto neférovým mzdám a přístupu zaměstnavatele se chystá mnoho lidí odejít jinam. Někteří kolegové pracující na úplně stejných pozicích jako ti noví požádali vedení o finanční dorovnání mezd, ale byli odmítnuti s tím, že jim nikdo nic dorovnávat nebude. Jedná se o kancelářské pozice: rozpočtáři, přípraváři staveb, asistentky, administrativní pracovnice apod. Já pracuji jako manažer odpadového hospodářství, musím se orientovat ve stále se měnící odpadové legislativě, vedu evidenci odpadů ad., na této pozici jsem jediná a nemám žádného zástupce, po šesti letech u firmy mám 38.300 hrubého. Chystám se požádat o zvýšení mzdy alespoň o 8.000 Kč. Mám obavy, že toto mé navýšení mzdy neprojde a přiznají mi možná max. do 5%. Existuje nějaká právní ochrana proti těmto neférovým praktikám, které se u nás ve firmě dějí?

30.6.2025 jsem ukončila pracovní poměr dohodou. Od 1.12.2024 jsem byla v pracovní neschopnosti. Ta skončila 30.6.2025 zároveň s pracovním poměrem. Z roku 2024 jsem měla nevyčerpanou dovolenou 10 dní. Toto jsem měla uvedeno na výplatní pásce za leden až květen 2025. Na výplatní pásce z června 2025 při ukončení poměru jsem již tuto starou dovolenou neměla uvedenou. Bylo mi proplaceno 13 hodin nové dovolené. Mám nárok na proplacení dovolené z roku 2024 /10 dní/? Nebo mi ji mohou neproplatit z důvodu mé dlouhodobé nemoci?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně případného nároku na příplatek za práci přesčas v rámci roční evidence pracovní doby. Zaměstnankyně má za rok evidováno: 1276 hodin odpracovaných, 484 hodin překážek v práci a dovolené, 220 hodin dočasné pracovní neschopnosti. Roční fond pracovní doby v naší organizaci činí 1950 hodin. Celkový součet evidovaných hodin tedy činí 1980 hodin, tedy o 30 hodin více, než je roční fond. V organizaci máme:
- vyrovnávací období v délce 52 týdnů,
- nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu,
- stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodin.
Ráda bych se proto zeptala. Vzniká zaměstnankyni v tomto případě nárok na příplatek za práci přesčas za oněch 30 hodin, i když byla v průběhu roku nemocná? Započítává se dočasná pracovní neschopnost (DPN) do odpracované doby pro účely posouzení splnění fondu pracovní doby v rámci vyrovnávacího období (např. 52 týdnů)? A pokud ano, za jakých podmínek – musí být prokázáno, že šlo o výkon práce nad rámec stanovené týdenní pracovní doby v konkrétních týdnech, nebo se to v režimu 52týdenního vyrovnávacího období posuzuje až souhrnně na konci období? Děkuji předem za odpověď. Monika Urrea.