Daně, daňové přiznání, finanční úřad, odvod daní

Prosím o právní názor k výkladu § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., konkrétně zda přerušení samostatné výdělečné činnosti přerušuje nebo ruší nárok na snížený minimální vyměřovací základ OSVČ. Moje situace:

• Samostatnou výdělečnou činnost jsem poprvé zahájila dne 4. 11. 2024.
• Před tímto datem jsem v předchozích 20 letech nikdy nepodnikala.
• Od prosince 2024 do dubna 2025 byla činnost přerušena.
• Od května 2025 do září 2025 byla činnost obnovena.
• Od října 2025 je činnost opět přerušena.

ČSSZ zastává názor, že z důvodu přerušení a opětovného zahájení činnosti v roce 2025 nemám nárok na snížený minimální vyměřovací základ dle § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. Já se domnívám, že zákon váže tento režim na:

• kalendářní rok prvního zahájení podnikání,
• a dva bezprostředně následující kalendářní roky, přičemž v textu zákona není nikde výslovně uvedeno, že by přerušení samostatné výdělečné činnosti tento režim přerušovalo nebo rušilo.

Prosím proto o právní názor:

• zda se na mě režim sníženého minimálního vyměřovacího základu vztahuje i v roce 2025,
• a zda má přerušení činnosti v tomto případě právní význam.

Děkuji.

Jsem OSVČ - platím paušální daň. Nový klient, se kterým chci spolupracovat požaduje, abych podepsala DPP. Kolik hodin měsíčně mohu pro klienta maximálně pracovat, abych nemusela příští rok podávat daňové přiznání a zůstala v paušálním režimu? Klientovi budu za hodinu práce fakturovat 200 Kč. Děkuji.

Únor 2024 – koupen, mnou, jako fyzickou osobou, byt č. 1 - 2+1 za celkem 3.800.000 Kč přes realitní kancelář, vzal jsem si úvěr na bydlení: plocha celková – 68,50 m2 (byt + balkon + sklep), plocha podlahová pro vytápění BYTU č. 1 – 61,0 m2. Od 1.4.2024 – pronájem části tohoto bytu č.1 (tedy fakticky 1+1) , konkrétně 44,70 m2, kdy 1 místnost z tohoto bytu, tj. 16,30 m2, jsem si připojil (NE ÚŘEDNĚ) k vedlejšímu bytu č. 2, tedy tu jednu místnost nepronajímám (44,7 + 16,3 = 61,0 m2).

Zaplacené úroky z úvěru v roce 2025: 108.346,90 Kč. Fond oprav – 1.708 Kč měsíčně.
Byt č. 1 má 61,0 m²; z toho 16,3 m² používám pro své bydlení (vytvořen otvor mezi byty se stavebním povolením, ale byty zůstaly fakticky na Kat. úřadě beze změny) a 44,7 m2 pronajímám.

Otázka: pro účely daně z příjmu fyzických osob – daň z pronájmu. Mohu uplatnit roční odpis výdajů z nemovitosti za rok 2025 a v jaké výši a musím takto pokračovat i v následujících letech s odpisy a již nikdy nepoužívat 30% paušální výdaj? Znehodnocuji tržně tímto nemovitost?
Pokud ano, mohu uplatnit odpis jen z pronajímané části, tedy 44,70 m2, tj. 73% z 61,0 m2? Pokud ano, fond oprav a další náklady uvést také jen v tomto poměru, tedy 44,70 m2, tj. 73% z 61,0 m2?
Při přiznání k dani z příjmu fyz. osob za rok 2024 jsem roční odpis nemovitosti neuplatnil (uplatnil jsem 30% paušální výdaj). Děkuji.

_________________________________
Doplňující dotaz:
Děkuji, já koupil byt z úvěru v 02/2024, za 3,8 mil. Kč a v dan. přiznání za rok 2024 uplatnil 30% paušální výdaj.
Rozumím tomu tedy dobře, prosím, že v daň. přiznání za rok 2025 lze uplatnit výdaje (místo 30% paušálu):
1) z pojištění bytu v poměr. výši 73,28% + 2) z Daně z nemovitosti v poměr. výši 73,28% + 3) z úroků z úvěru za rok 2025 v poměr. 73,28% – úroky celkem 108.346,90 kč, tedy uplatním 79.379,- Kč (– lze použít tedy úroky, i přestože pronajímám 73,28% bytu a úvěr byl poskytnut na moje bytové potřeby, to jsem netušil) + 4) výdaj z fondu oprav za rok, tj. 20 000 Kč x 0,7328% opět.
Rozumím tomu dobře, že navíc tedy 5) lze využít i ODPIS NEMOVITOSTI, přestože jsem nepodnikající fyzická osoba a nemám nemovitost zavedenou v obchodním majetku (výdaj dle § 24 odst. 1 ZDP)?
A) kupní cena bytu – odhad pozemku 15% = cena jen STAVBY; B) cena STAVBY x 0,7328% pronájem = ODPISOVANÝ ZÁKLAD; C) ODPISOVANÝ ZÁKLAD x 0,034 (2. rok – 3,4% - 5. skupina – byt) = VÝSLEDNÝ ODPIS.
Pokud mám zaplatit ještě další částku za dotaz do poradny, obratem tak učiním.
Děkuji Vám, v úctě.

Prosím o radu v této věci. Živnostník (OSVČ plátce DPH) je vlastníkem nákladního skříňového automobilu
pořízeného jeho otcem v roce 2004, který byl dědickým řízením převeden na současného majitele v roce 2011. Veškeré náklady spojené s provozem vozu si dával do nákladů podnikání. Nyní by chtěl převést tento automobil na svého bratra nepodnikajícího bezúplatně. Stáří automobilu je 22 let. Je to možné? Jak postupovat a jaké dopady to má z daňového hlediska pro OSVČ a jeho bratra. Nebo by byla možná jiná varianta? Děkuji za vaší odpověď.

Potřebovala bych poradit ohledně vyplnění výdajů ve formuláři pro daň z příjmů fyzických osob. Hlavně mě zajímá, zda mohu uplatnit ve výdajích krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 48.000 Kč za rok, a to u přílohy č. 2, § 9 zákona.
Jedná se o to, že jsem s manželem spoluvlastník jedné nemovitosti a spoluvlastník s bratrem u druhé nemovitosti, které pronajímám. Auto tedy vlastní můj manžel a já jsem tedy provozovatel. Mohu prosím uplatnit ve výdajích u daně z příjmu fyzických osob dle skutečnosti částku 48.000 Kč když auto také používám k dosažení úkonů spojených s nájmem, a jsem provozovatel? Nemělo by být auto společné když jsme manželé a tedy výdaj by mohl být z mé strany v daních z příjmu fyz. osob u § 9 týkající se nájmu nemovitosti uplatněn? Pozn.: manžel daný krácený paušální výdaj na dopravu uplatňovat nebude. Děkuji za možnou odpověď, jak v dané věci postupovat.

Pokud by finanční úřad FÚ neoprávněně vyplacené částky na daňovém bonusu požadoval po předchozích zaměstnavatelích, bylo by možné, aby tyto částky po mě bývalý zaměstnanec vymáhal soudní cestou? Děkuji za odpověď. 

2025 jsem zdědil polovinu bytu po matce. Druhou polovinu vlastní můj otec. Otec 2025 uhradil daň z nemovitých věcí za celý byt a stejným způsobem ji plánuje platit i 2026. Rád bych si ověřil svou povinnost vůči finančnímu úřadu: musím podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, přestože daň fakticky hradí (a bude hradit) otec? Pokud ano, jak se v takovém případě řeší samotná platba daně – přijde platební výměr oběma spoluvlastníkům, nebo jen jednomu? Je možné, aby jeden spoluvlastník zaplatil daň za oba, aniž by druhý musel na výzvu od FÚ reagovat?
Děkuji za upřesnění a doporučení správného postupu. 

Chtěla bych si ověřit, zda je pravda, že příležitostný příjem na platformě Vinted (prodej starého oblečení po dětech - tedy nikoli podnikání), kdy se jedná o prodej movitých věcí a je osvobozen od daně a také nepřesáhne ani 10.000 Kč se nezapočítává do limitu 68.000 Kč pro uplatnění slevy na manželku a počítá se mi pouze mateřská. Děkuji.

V roce 2003 jsem po smrti otce zdědil 1/4 chalupy. Zbytek zdědili rovným dílem moji tři sourozenci. V roce 2025 jsem svůj podíl prodal sestře. Chtěl bych se zeptat, zda si musím podat daňové přiznání a platit nějakou daň a nebo mám nějakou ohlašovací povinnost vůči finančnímu, nebo jinému úřadu. Za odpověď předem děkuji.

Řeším daňové přiznání, v roce 2025 jsem obdržel dividendy v hodnotě 5.000 Kč, prodal akcie (které jsem vlastnil 2 roky) v hodnotě 70.000 Kč a prodal finanční derivát (warrant) za 40.000 Kč. Jelikož u derivátu vzniká daňová povinnost (§10 ZDP – příjmy z prodeje cenných papírů a ostatní příjmy), musím uvádět do přiznání i dividendy, které spadají do §8 ZDP – kapitálové příjmy, že ano? Jak je to ale s akciemi v hodnotě 70.000 Kč, sčítá se tento příjem se 40.000 Kč z derivátů, tedy celkem 110.000 Kč, nebo se příjem z akcii vůbec do přiznání neuvede - jelikož je to odlišný příjem oproti derivátům, které se daní vždy a ačkoli prodej akcií nesplnil časový test, nepřesáhl hodnotu 100.000 Kč a tudíž nepodléhá danění?