Navazuji na Vaši odpověď ze dne 26.5. Udělal jsem vše podle Vaší instrukce a zaslal insolvenční správkyni návrh dohody o vypořádání SJM - v příloze. Rovněž jsem ji uvedl to o bezduvodnem obohaceni.
Já jsem insolvenční správkyni psal:
"v příloze zasílám návrh dohody o vypořádání zaniklého, dosud nevypořádaného SJM z rozvedeného manželství mého a paní MB."
Jelikož se u přihlášených pohledávek věřitelů zajištěných i nezajištěných jedná o naše solidární dluhy (pasivní solidarita) a jako taková je tudíž jejich úhrada vymáhána vůči nám oběma společně a nerozdílně, byť nyní různou formou, je myslím potřeba je jako takové i společně ze zaniklého SJM před jeho rozdělením vypořádat, abychom předešli případnému problému, kdy by na jedné straně došlo k bezdůvodnému obohacení.
Samotný návrh dohody akcentuje stav, který tomuto vypořádání předchází, tedy mou dlouhodobou absenci při podílení se na nezbytném udržení našeho obydlí coby společné domácnosti i s dětmi a na uspokojování jejich potřeb, vše doloženo přílohami."
By jste radila:
Postup pro uspokojení společných nezajištěných dluhů před rozdělením hyperochy
Způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout, je uzavření dohody o vypořádání SJM podle § 271 odst. 1 insolvenčního zákona s insolvenční správkyní.
Zašlete insolvenční správkyni písemný návrh dohody o vypořádání SJM, ve kterém s odkazem na § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku navrhnete rozdělení výtěžku napůl až poté, co se od něj odečtou zajištěné pohledávky, náklady i všechny společné nezajištěné dluhy. Správkyni zároveň upozorněte, že odlišným postupem (rozdělením před odečtením dluhů) by na Vaší straně vzniklo bezdůvodné obohacení. To by ji následně nutilo podat na Vás civilní žalobu na vypořádání SJM, kde byste tento zákonný zápočet uplatnil jako obranu a soud by SJM tímto způsobem stejně vypořádal.
Jak vidno z přiloženého dotazu insolvenční správkyně soudu a jak se snažím od začátku takové situaci zabránit, tak ona chce za každou cenu nejprve vypořádat SJM a z podílu manželky uspokojit společného nezajištěného věřitele na její úkor. Tím by jí ani dětem nic nezbylo a můj díl by celý skončil u mých výlučných věřitelů. To by ji i děti velmi poškodilo, protože veškerá vina za tuto situaci je jenom na mně. Tomu je nutné zabránit.
Mám podat incidenční žalobu na vypořádání SJM?
Mám vyhlásit osobní bankrot bez žádosti o oddlužení, které u mě tak jako tak nepřichází v úvahu - dluhy z TČ?
Trvat na svém návrhu vypořádání a obrátit se na soud? Správkyně musí také pro soud připravit nějaký návrh a soud mezi nimi vybere? Udělat cokoliv jiného?
Moc děkuji.
Navazuji na předchozí dotazy stran probíhajícího insolvenčního řízení (dotazy ID 146132, 146290, 146675) mé bývalé manželky, v jehož rámci byl do majetkové podstaty zahrnut a později i prodán náš byt z režimu zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM. Po úhradě veškerých nákladů insolvenčního řízení a uspokojení všech do něj přihlášených pohledávek, prodávaným bytem zajištěných i těch ostatních nezajištěných, vše od jediného věřitele, bude dosaženo výrazné hyperochy, jenž zbude k rozdělení mezi nás. Že výsledkem zpeněžení majetkové podstaty jakýmkoliv způsobem bude významná hyperocha, bylo s odkazem na znalecký posudek známo předem. Že při volbě vhodnějšího způsobu než podle pokynu zajištěného věřitele bylo reálné získat pro ni vyšší přínos, bylo mnou opakovaně zdůrazněno a důkazními prostředky podpořeno, přesto insolvenční správkyně jakožto osoba k tomu výlučně oprávněná odmítla podstoupit věc k rozhodnutí soudu. Z mé strany proto následovaly námitka proti insolvenční správkyní předloženému návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v rozsahu vlastní pohledávky, nákladů zpeněžení, nákladů na správu a odměny insolvenční správkyně – ze všech těchto se reálně námitka omezuje pouze na poslední položku, kterou navrhuji započíst vůči jí způsobené, v incidenční žalobě vyčíslené škodě na majetkové podstatě v důsledku porušení povinnosti postupovat při její správě coby věci cizí s náležitou odbornou péčí. Současně byla mnou podána již zmíněná incidenční žaloba spojená s návrhem předběžného opatření ve smyslu až do pravomocného usnesení v této věci jí nevyplácet žádnou odměnu, již nárokovanou či jakoukoliv budoucí vzešlou z vypořádání pohledávek nezajištěných a dále se žádostí o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek tak, jak jsem žádal již v předchozích podáních za nezměněných okolností, když osvobození mi bylo přiznáno. Moje otázky:
1. Je běžné, že během insolvenčního řízení dochází bez dalšího k výměně soudce, který má celý průběh na starosti? To se zdá se stalo po více než 3 letech jeho trvání a není to posun směrem k lepšímu.
2. Soud ve svém již vydaném usnesení mou současnou žádost o osvobození od soudního poplatku zamítl. Neměl by však postupovat předvídatelně, konzistentně, když okolnosti této žádosti zůstaly od předchozího nezměněny, jde jen o jiný typ podání a bohužel i jiného soudce byť téhož soudu?
V usnesení o zamítnutí osvobození soud uvádí, že jednak není přesvědčen o oprávněnosti důvodů pro jeho přiznání, jednak jde v incidenční žalobě z mé strany o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť nedisponuji aktivní legitimací pro její podání, která přísluší pouze dlužnici. Přitom spravován a zpeněžován je majetek, který byl před prodejem ve vlastnictví nás obou a tedy i hyperocha a zájem na její dosaženou výši jsou společné. Ostatně v našich předchozích otázkách a odpovědích jsme tuto žalobu a její vhodnost opakovaně zmiňovali.
3. Pokud by přesto cesta prostřednictvím incidenční žaloby o náhradu škody nebyla soudy připuštěna, pak chci věřit, že by bylo možné po završení insolvenčního řízení podat žalobu jinou, občanskoprávní na osobu insolvenční správkyně ze stejného důvodu, jen ta škoda by už nebyla uplatňována přímo vůči majetkové podstatě, nýbrž na zůstatku po jejím vypořádání?
4. A nakonec. Insolvenční správkyně opakovaně ve svých přípisech soudu uvádí, že po uspokojení zajištěného věřitele nejprve vypořádá naše zaniklé SJM a teprve poté z podílu připadnuvšího na dlužnici uspokojí věřitele nezajištěné. Z našich předchozích otázek a odpovědí přitom vyplývá, že SJM se bude vypořádávat až po ukončení insolvenčního řízení mimo jeho rámec, pro mě za mě klidně i v jeho rámci, ale až na úplný závěr a z toho, co zbude.
Moc děkuji za Váš čas. Vladimír Brom.
_________________________________
Doplňující dotaz:
Vážená paní magistro,
děkuji za jako vždy vyčerpávající odpovědi na mé dotazy, díky nimž jsem se opět posunul o něco dál. Možná to z mé strany nebylo po dobu naší vzájemné komunikace dostatečně srozumitelné, nicméně:
výchozím bodem veškerého mého snažení je skutečnost, že viníkem insolvenčního řízení mé bývalé manželky jsem já, byť v něm jde o naše společné závazky, a kýženým cílem pak takový jeho výsledek, který bude pro ni co možná nejpříznivější. Veškeré mnou podnikané kroky jsou proto směřované ve prospěch její a našich dětí, byť se tak děje bez poskytnutí mnohdy tolik potřebné součinnosti. I tak jsem dosáhl alespoň nějaký úspěch, když soud na základě mého podnětu zrušil její povinnost coby dlužnice hradit ze svých příjmů jak pravidelné měsíční splátky v předepsané výši, tak i ty nepravidelné v rozsahu uspokojování přednostních pohledávek při výkonu rozhodnutí či exekuce. Důvodem pro to je již nyní dosažený výtěžek zpeněžení majetkové podstaty postačující pro 100% uspokojení všech do insolvenčního řízení přihlášených pohledávek, stejně jako i nákladů a odměn s tím spojených.
Poznámka na okraj. Na rozdíl od bývalé manželky by mně oddlužení nijak nepomohlo, mám i jiné závazky, které jím nelze smazat a vlastně v tuto chvíli ani potřebné příjmy pro hrazení alespoň minimálních zákonem stanovených záloh.
1.
S ohledem na shora uvedené je pro mě zcela klíčové, v jaké fázi insolvenčního řízení dojde k vypořádání přihlášených pohledávek nezajištěného věřitele, včetně nákladů a odměny insolvenčního správce s tím spojených a v jaké k rozdělení již takto očištěného zůstatku mezi nás z titulu našeho zaniklého a dosud nevypořádaného SJM. Pokud by totiž toto rozdělení předcházelo vypořádání, pak by domnívám se insolvenční správkyně na vypořádání využila výlučně díl připadnuvší po rozdělení na bývalou manželku, přestože závazky s tím spojené jsou naše společné. Nakonec by to ani na 100% pokrytí nestačilo, jak je patrné z následujícího rámcového přehledu:
výtěžek zpeněžení 4,600.000 Kč
pohledávka zajištěný věřitel 1,450.000 Kč (včetně všech nákladů a odměn s tím spojených)
pohledávky nezajištěný věřitel 1,370.000 Kč
předpoklad náklady a odměna IS 150.000 Kč (spojené s vypořádáním pohledávky nezajištěného věřitele)
čistý zůstatek pro rozdělení SJM 1,700.000 Kč
(plus minus, ještě se totiž prodalo auto a něco bylo za tu dobu zaplaceno do majetkové podstaty na zálohách)
Zpřesněná otázka. Jak mám postupovat, abych tohoto cíle dosáhl?
2.
Mýlil jsem se, soudce, který je podepsán pod celým dosavadním průběhem insolvenčního řízení, zůstává naštěstí týž, jiný je ale u incidenční žaloby, bohužel. Když ten dosavadní rozhodoval o mém návrhu na vydání předběžného opatření ve věci pozastavení dražby zajištěné části majetkové podstaty pro nevýhodnost takovéhoto způsobu, odůvodnil mou aktivní legitimaci takto:
„Dále se insolvenční soud zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání návrhu na vydání předběžného opatření v souvislosti se zpeněžováním majetku spadajícího do majetkové podstaty dlužnice. Navrhovatel je bývalým manželem dlužnice s dosud nevypořádaným SJM. Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení dlužnice vyplývá, že s vysokou pravděpodobností výtěžek zpeněžení majetku dlužnice bude postačovat k úhradě veškerých pohledávek zajištěných i nezajištěných věřitelů a nákladů tohoto řízení a vzniklá hyperocha bude předmětem vypořádání SJM s ohledem na ustanovení § 408 odst. 1 insolvenčního zákona a § 268 a násl. insolvenčního zákona. Dle názoru insolvenčního soudu, jde-li o prodej majetku z majetkové podstaty dlužnice, jehož výsledek bude mít na aktiva SJM, jež budou předmětem vypořádání, je bývalý manžel dlužnice jinou osobou jako účastník řízení ve smyslu § 15 insolvenčního zákona, a tudíž osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na vydání předběžného opatření týkajícího se zpeněžování majetku spadajícího do majetkové podstaty dlužnice“.
Neplatí to i pro incidenční spory?
A dále. Pokud by insolvenční správkyně prováděla rozdělení zaniklého SJM (mohla by, vlastně nic jiného dříve společného a dosud nerozděleného na straně aktiv ani pasiv k vypořádání nemáme než to co ona sama spravuje), samo sebou se tak musí stát až po vypořádání všech věřitelů bez rozdílu, pak bych se i já stal takovým věřitelem s přihlášenou pohledávkou a právem incidenční žalobu podat?
§ 275
Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.
Anebo je přípustné, aby se bývalá manželka k již podané incidenční žalobě o náhradu škody připojila a pokud ano, tak jakou formou a na jaké pozici? Případně ji lze podat znovu a společně? A byli bychom pak oba žalobci, nebo by jím musela být ona jakožto dlužník a já bych byl vedlejší účastník? Podotýkám, že lepší by to bylo obráceně, tedy já žalobce a ona vedlejší účastník.
Protože rozumím důvodům, proč nespoléhat na civilní žalobu po ukončení insolvenčního řízení. Čemu ale nerozumím je, kdy jako osoba, jíž se přímo dotýká způsob a zejména dosažený výsledek zpeněžení majetku z majetkové podstaty ve výlučné dispozici insolvenční správkyně – jmenovitě jde o aktiva ze zaniklého SJM, jenž má být teprve vypořádáno, tedy kdy mohu z tohoto titulu uplatnit nárok na náhradu škody způsobené jejím neodborným postupem, aby má aktivní legitimace byla k tomu dostatečná? Když to dle Vašeho vyjádření není v zásadě prakticky proveditelné ani během insolvenčního řízení tak ani po jeho ukončení?
A nakonec. Vydal-li soud usnesení o zamítnutí mého návrhu na osvobození od soudních poplatků spojených s podanou incidenční žalobou, domnívám se správně, že tím zároveň nerozhodoval o žalobě samotné, byť její předpokládanou bezúspěšností své zamítavé rozhodnutí odůvodňuje?
Předem moc děkuji za Váš čas.
Vladimír Brom
Poslední dobou v médiích píšou o skupině Twist, která provozuje provozovny Trdlo Cafe, Kytky od Pepy, Cofi Cofi, Bubliffy a další. Tato společnost oznámila bankrot a my přišli o investici přes 3.000.000 Kč. Slibovali nám vysoké zhodnocení investice a nabídli nám pobočku v rakouském Grazu s tím, že se o pobočku budou starat sami. Tato pobočka neprosperovala a zavřela se. Po několika měsících pro nás otevřeli pobočku v Drážďanech a situace se opakovala. Nakonec jsme skončili v Hamburgu , kde ten provoz nevydržel ani dva měsíce a provoz náhle sami ukončili. Teď nemáme nic, leda tak dluhy. Sepsali s námi smlouvu, že nám budou vyplácet kompenzaci za to, že dosud nemáme prosperující provozovnu. Tuto smlouvu nedodrželi.
A teď, proč Vám vlastně píšu. Chystám se svoji pohledávku přihlásit již k nastartovanému insolvenčnímu řízení, (firma sama uznala bankrot) a rád bych se zeptal zdali mohu si k mé investici (Licence na franšízu) připočítat i úroky z úvěru, který jsem si kvůli investici vzal a také tu nevyplacenou kompenzaci. Když jsem s nimi hovořil naposledy tak nám nabídli provozovny, konkrétně to byly Kytky od Pepy. Poslali nám vyúčtování za únor, to se zrovna slavil Valentýn a provozovny byly ve ztrátě kolem 60.000 Kč. A nebo jinou s podmínkou, že tam uhradíme dluh na nájmu a kauci. To je podle mne od nich drzost. Obrat za loňský rok u té firmy byl přes 256.000.000 Kč. Což není zas tak málo.
Děkuji Vám.
Prosím o radu v případu obvinění z krádeže/zpronevěry klubových financí z doby mého působení ve funkci pokladníka. Sportovní klub zplnomocnil společnost Exactor Finance s. r. o. ke všem právním úkonům v rámci vymáhání údajné pohledávky mé osoby. Nejedná se však o pohledávku, ale o chybějící účetní doklady, které mám u sebe a ještě jsem je klubu nepředal (uznávám pochybení). Nyní mi datovou schránkou přišla předžalobní výzva k úhradě. Reagoval jsem návrhem na předání účetních dokladů, které prokáží nerelevantnost vymáhané pohledávky. Návrh jsem dal s tím, že předám osobně ve společnosti Exactor Finance, jakožto zmocněnci. Toto mi však bylo zamítnuto. Mám nárok žádat tuto variantu a formu předání dokumentů? Samozřejmě se žádostí o zastavení vymáhání a s požadavkem na potvrzení převzetí účetních dokladů? Nechci se scházet na fotbalovém hřišti (oficiální sídlo klubu), ani v terénu. Chtěl bych předat dokumenty oficiálně v kanceláři zmocněné společnosti. Mám nárok toto požadovat? V příloze posílám plnou moc i onu předžalobní výzvu. Děkuji za radu.
Chtěla bych se ujistit jen, zda tento postup je správný a popř. poradit. Od 2021 jsme s manželem společně v insolvenci. Do insolvence spadl i majetek - rodinný dům, který získal manžel darovací smlouvou. Během insolvenčního řízení do smrti manžela nedošlo k prodeji RD. 17.6.2025 mi manžel nečekaně zemřel. Já nadále jsem v insolvenci a platím splátky. Insolvence končí 10/2026. Po smrti manžela insolvenční správce prodal náš dům. 7.10.2025 byla podepsána kupní smlouva mezi insol. správcem a společností, která koupila tento dům - byla jako první v pořadí. 7.10.2025 jsem byla u notáře ohl. sepsání dědického řízení. Dědické řízení není pořád ukončeno.
Můj dotaz je:
V našem manželství nadělala manželka dluhy. Abych jí pomohl, vzal jsem si také půjčky a vytloukal klín klínem. V exekuci ještě nejsme, ale mám z toho hrůzu. Aby toho nebylo málo, podala manželka žádost o rozvod, který ještě neproběhl. Vlastníme dům, na který splácíme hypotéku, tu jsem teď pozastavil na 6 měsíců, jelikož na to nemám, sotva zaplatím dluhy, které jsou na mě psané. Máme spolu syna ve střídavé péči, to jsme se dohodli. Teď mám obavu co bude dál, mám požádat o oddlužení, když jsem pořád ženatý (manželka to odmítá) a nebo mám počkat až budu rozvedený a přijdeme se synem o dům, když na hypotéku mít nebudu. Vůbec nevím co dělat, na právní služby mi už nezbyde.
K oddlužení nepotřebují souhlas manželky, tak to nebude do procesu zahrnuta a ani její dluhy?
Manželka oddlužení odmítá.
Děkuji za odpověď.
Do poštovní schránky jsme obdrželi zaslaný dopis obyčejnou poštou (na obálce je známka typ "B" a po rozbalení v něm byla výzva ze dne 21.11.2025 z Prahy, kterou pan upozorňuje na podání žaloby k soudu a následně exekuci. Nic jsme nikomu nepodepsali ani si nepůjčili - jak se bránit. Dopis není zaslán doporučeně, odesílatel zná naši adresu (pravděpodobně asi vyhledal v dostupných registrech např. katastr nemovitostí ČR). V dopise není číslo směnky a další náležitosti. Obálka působí věrohodně, ale z dopisu se nic vyčíst nedá. Je to pouze zastrašovací manévr? A kdyby byl, proč tam nejsou konkrétní údaje - viz dnešní taktiky, jak lidem vybrat peníze z účtu. Děkuji za odpověď.
Obracím se na vás s prosbou o právní radu v občanskoprávní věci týkající se vrácení půjčených peněz.
V období od března 2025 jsem fyzické osobě (X Y, nar. 16. 4. 1996) postupně poskytla finanční prostředky v celkové výši přibližně 81 000 Kč. Peníze byly odesílány bankovními převody (některé i na účty třetích osob na jeho žádost). Mezi námi existovala ústní dohoda, že se jedná o půjčku, která bude vrácena.
Dlužník dluh opakovaně uznal v písemné komunikaci (SMS/Messenger), sliboval vrácení peněz, splátky a podpis písemné smlouvy, k čemuž však nikdy nedošlo. Peníze dosud nevrátil, pouze nyní po delší době nabídl symbolickou částku 500 Kč. Neexistuje žádná podepsaná smlouva, pouze návrh smlouvy, který nikdy nepodepsal. Připravuji návrh na vydání platebního rozkazu k soudu a žádost o osvobození od soudního poplatku. K dispozici mám bankovní výpisy a screenshoty komunikace, kde dluh uznává. Chtěla bych se ujistit, zda:
Budu velmi vděčná za stručné právní posouzení nebo doporučení dalšího postupu. Děkuji za váš čas a pomoc.
S pozdravem Monika Hejtmánková.
Prosím o radu ohledně situace s půjčkou. Postupně jsem během určité doby poskytl/a příteli peníze. Nešlo o jednu částku, ale o více půjček po menších částkách, které jsem mu dával/a opakovaně. V té době šlo o vztah založený na důvěře, proto jsme neuzavírali žádnou písemnou smlouvu, nevznikl ani žádný potvrzující dokument. Jednalo se o osobní domluvu, že peníze vrátí, až bude mít možnost. Splácet ale nezačal a mé zprávy ignoruje. Bohužel nemám žádný konkrétní důkaz o tom, že šlo o půjčky. Peníze byly předávány někdy osobně, někdy převodem na přibližně dvě čísla účtů. Nemám ani písemné uznání dluhu, ani zprávy, kde by sám dlužník potvrdil, že si peníze půjčil. Vše proběhlo pouze ústně. Můj dotaz zní:
Je možné v takové situaci půjčku jakkoli právně vymáhat, když neexistuje žádný přímý důkaz, že peníze byly půjčeny?
Lze ústní dohoda o půjčce bez svědků a bez jakýchkoli záznamů obstát u soudu? Pokud bych chtěl/a postupovat, má smysl dlužníka alespoň vyzvat k úhradě (například předžalobní výzvou), nebo to v takové situaci nemá reálnou šanci na úspěch? Existuje možnost získat nějaké důkazy dodatečně (např. výpověď svědků, kteří věděli o půjčování, případně přimět dlužníka k alespoň nepřímému uznání dluhu)? Uvědomuji si, že situace je z právního hlediska komplikovaná, protože vše proběhlo na důvěře. Přesto bych rád/a věděl/a, zda má smysl tato věc vůbec řešit, nebo zda je bez důkazů prakticky nevymahatelná.
Dotaz navazuje na https://www.bezplatnapravniporadna.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=145915
S pozemkovým úřadem se mně podařilo na základě Vaší odpovědi dojednat 3 letou lhůtu pro zaplacení. místo jejich 5 leté lhůty. Tu jsem již odeslala. Nyní ale po mě chtějí doplatit pachtovné za období od 16.6.2009 - 30.9.2022 (viz příloha) Toto zřejmě vzniklo tím, že jsem jim v prvním dopise přiložila kopii zahrádkářské legitimace (příloha). Pokud nezaplatím, vyhrožují soudem. Mají na to nárok, nebo je to již promlčené? Mohu požadovat od PÚ kopii smlouvy ostatních zahrádkářů na tytéž parcele dle zákona 106/1999 Sb. Vím zcela jistě, že ačkoliv tam jsou i tací, kteří tam jsou i déle než já, tak mají mnohonásobně menší doplatek než já. Již mně to připadá jako šikana, že jsem si dovolila upozornit na jejich nedostatek a nejdu s ostatními zahrádkáři pospolu. Děkuji za odpověď.
Detaily statistik
Počítadlo od 13.2.2009
