Dědictví, závěť, vydědění - poradna

Sepsala jsem závěť podle informací z internetu, ale nejsem si jistá, jestli je to na 100% v pořádku. V závěti jsem uvedla své jméno, RČ a adresu. Celou jsem ji napsala vlastní rukou, na konci je datum a můj podpis. Dva dospělí synové jsou určeni jako dědicové větší poloviny mého majetku. Dále je určen přítel jako dědic asi třetiny majetku, a zbytek jsem odkázala spolku na ochranu zvířat. Jedná se mi o to, jestli to takto může být rozděleno. Závěť jsem sepsala vl. rukou sama, datovala a podepsala. Svěřila jsem ji kamarádce do úschovy, s tím že ji má odnést v případě potřeby k jakémukoliv notáři. Je to takto v pořádku, nebo musejí být podepsáni ještě dva svědci, případně ještě další kroky? Děkuji. 

Kontaktuji Vás ve věci darování nemovitosti (dům se zahradou a několik polí) jednomu z dědiců. Druhý dědic byl takto obejit a nedostal nic. Darování mělo, na základě informace obdarovaného, proběhnout 2 roky před smrtí zůstavitele. Z veřejných pramenů jsem vyrozuměl, že pokud zůstavitel obdaruje jednoho z dědiců majetkem do 3 let před svou smrtí, pak má neobdarovaný neopominutelný dědic právo požádat o zahrnutí i darovaného majetku do řízení a výpočtu povinného podílu. V dědickém řízení je zahrnut účet s neznámým množstvím financí zůstavitele a postarší automobil s přívěsem. Tedy jsem pochopil, že neopominutelný dědic (dcera zůstavitele) by měl mít nárok na zahrnutí daru do dědického řízení, pokud dar jednomu z dědiců způsobí, že druhý nedostane ani svůj minimální povinný podíl. Co se týká detailů, nemáme žádné podklady. Neznáme cenu nemovitosti a máme jen rámcovou představu o předmětu dědického řízení. Nedozvěděli jsme se, zda byla sepsána závěť. První schůzka s notářem nás teprve čeká. Jaký by měl být postup notáře? Již jsme jej vyrozuměli v této věci. Jak bychom měli dále postupovat a co se asi rámcově může dít? 

Jednání dopadlo tak, že dcera byla zůstavitelem vyděděna. Nemáme v úmyslu se soudit, pouze byl zaprotokolován u notáře nesouhlas s důvody vydědění.
Zajímá nás, jak by bylo možné ošetřit majetek po matce tak, aby veškerý nemovitý majetek podědila dcera zůstavitelky a syn byl vynechán. Aby bemohl žádat ani o kolaci a aby se nemovitý majetek nezapočítával na výpočet povinného dílu pro syna. Vydědit syna matka nemůže, neboť minimální kontakt udržuje.

Mám dvě děti. Jsem výhradním vlastníkem jednopatrového domu. Obývám přízemí a syn se svou rodinou patro (toto zbudoval na svoje náklady v roce 2015). Byla jsem vlastníkem ½ domu po mamince – tuto jsem darovala v roce 2020 dceři. Závětí bych chtěla ošetřit, aby syn vyplatil pouze adekvátní část z domu před rekonstrukcí (také k přihlédnutí darované polovině domu po mamince mojí dceři). Nevím, zda by bylo možné nechat udělat zpětně k roku 2015, nebo 2020 odhady obou nemovitostí a následně odvodit částku, kterou syn vyplatí. Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji za odpověď.

Žiji s partnerem v domě, který mu darovala jeho matka, tudíž je jeho. My spolu žijeme s přestávkou tří let 16 let. Oba máme 2 plnoleté děti. Problém je v tom, že on chce dům v závěti odkázat pouze jeho dětem a mě dát v domě dožití, tedy po jeho smrti můžu v domě dožít a po mé smrti dům zdědí jeho 2 děti. S tím já nesouhlasím, proto se chci zeptat, pokud partner zemře jako první, zda mohu naložit s věcmi, které jsem pořizovala, jak já uznám za vhodné, tj. že bych některé věci prodala a pokud to půjde je prodat, co je k tomu potřeba, nějaké stvrzenky apod. Dále se chci zeptat, pokud závěť bude sepsaná právníkem, nevím, jestli to musí být notář, zda je možné tuto závěť změnit. Jde mi o to, že mohu být v závěti uvedená, ale on ji může poté změnit, tak jestli se o té změně dozvím, či nikoliv. A ještě se chci zeptat, pokud budu mít v domě dožití, jestli se tam mohou nastěhovat po jeho smrti jeho děti, jsou případy, kdy děti udělají dotyčnému peklo, aby se ho zbavili. Pokud by závěť nebyla, jak bych dědila, pokud nejsme manželé, ale žijeme spolu těch 16 let (s 3letou přestávkou). Děkuji.

Se souhlasem obou dospělých dcer, které s námi v našem pražském bytě již nežijí, jsme se rozhodli odkázat jedné pražský byt a druhé nemovitost mimo Prahu. Nejsou nám ale jasné některé další okolnosti.
Jak zachovat bydlení pozůstalého rodiče v odkázaném bytě do doby, než bude zajištěno jeho bydlení jinde? 

Finanční prostředky rodičů jsou na bankovních účtech. Vlastníkem je vždy jeden rodič a dispoziční oprávnění, které nezaniká smrtí majitele účtu, má vždy druhý rodič. Je shoda, že tyto prostředky budou k dispozici pozůstalého manžela, například k úhradě jeho budoucího ubytování.
Je možné zmíněné finanční prostředky vyloučit z dědického řízení, nebo jiným způsobem zajistit pro zamýšlené použití?
Děkuji.

Mám bratra, se kterým nejsem cca 25 let v kontaktu a který je opakovaně v insolvenci (třetí v pořadí). Pracovně pobývá v Rakousku, ale trvalý pobyt má v ČR (zjištěno z insolvenčního rejstříku). Chtěla bych se zeptat, jaký by byl postup v případě jeho úmrtí na území Rakouska, zda by se to řídilo českým nebo rakouským právem. Bratr je rozvedený a má 4 děti, z toho 3 nezletilý. Pokud by bratr umřel, lze případné dědictví odmítnout, i kdyby se toto řídilo rakouským právem? A zda jde někoho tímto pověřit (právního zástupce, konzula), případně jaké jsou spojené náklady s odmítnutím dědictví i v případě bratrových velkých dluhů. Pokud by děti dědictví odmítli, je potom předvolán k notáři žijící rodič, případně sourozenec? Také bych ráda věděla, jaké jsou lhůty pro odmítnutí dědictví v případě českého a rakouského práva. Kromě toho si nikdo z nás nedokáže představit, že by musel jet do Rakouska řešit případné dědické řízení k nějakému notáři.
Předem děkuji za odpověď.

V případě odmítnutí dědictví musí být v Rakousku zaplacen obci tzv. případný sociální pohřeb? Dočetla jsem se na rakouských webových stránkách, že by toto mělo spadat ne do dědického práva, ale práva veřejného a že tyto náklady činí 1500 až 3000 Eur a že je obec i v případě odmítnutí dědictví může nárokovat. Předem děkuji za odpověď.

Prosím, je pro vykonavatele závěti nějaký zákonný termín pro vyřízení odkazu. Pokud ano, od kdy se počítá? Jedná se o finanční částku. Děkuji za odpověď.

Zdědil jsem členský podíl po matce v zemědělském družstvu, ve kterém budu pokračovat v členství. Výše zděděného podílu je o cca 5,385% nižší, než měla matka uvedený na majetkovém listu (celkový podíl na majetku družstva). Při mém dotazu předsedovi družstva na původ tohoto rozdílu, mi sdělil, že tam je započtena srážková daň. Prosím, můžete mi objasnit, o jakou srážkovou daň se jedná? Případně, jaký může být jiný důvod v rozdílu podílu před a po zdědění? Děkuji. 

Chci se zeptat, zda je možno sepsat závěť u notáře s tím, že se bude týkat jen jedné nemovitosti, zbytek majetku neošetří a šel by do dědického řízení klasicky. Chci, aby tuto nemovitost dostala pouze moje dcera, protože syn již dříve dostal od manžela jinou nemovitost. Syn by u notáře podepsal zřeknutí se dědictví v této konkrétní položce - byt po mě. Je to tak možné? Děkuji.

Prosím o posouzení usnesení a radu jak dále postupovat. Jak rozdělit účet po zemřelé, když tam není částka co určila advokátka, kdo vlastně má nárok tak učinit - pozůstalí sami nebo to provede advokátka? Proč není určena osoba advokátkou co má ostatní vyplatit a kdo má provést a vyplatit dluh na elektřině. Žena zařizovala pohřeb a vyzvedla věci z depozitu a pracovnice jí to nechtěla vydat na základě usnesení, že neví komu co vydat. To samé bude určitě s účtem zemřelé.