Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Obracím se na Vás v pro mne choulostivé situaci. Potřebovali bychom prodat dům po mamince, jelikož se nám naskytla výhodná koupě bytu v přízemí pod námi. Maminka avšak ještě žije, ale je bohužel umístěna v domově pro seniory, protože vyžaduje nepřetržitou odbornou péči. Navíc byla na radu sociální pracovnice domova soudně zbavena svéprávnosti a já jako její syn jsem byl určen za jejího opatrovníka s tím, že za ni mohu rozhodovat jakékoli záležitosti. Čili bych se Vás chtěl zeptat, jestli mohu v zastoupení maminky prodat její dům (který bohužel vyžaduje rekonstrukci, na kterou nemáme prostředky) a zároveň z utržených peněz koupit (též jejím jménem, do jejího vlastnictví) byt v přízemí našeho domu. Děkuji Vám za Vaši odpověď. 

Daroval jsem synovi v roce 2010 3 nemovitosti. Syn žije v zahraničí a nemá čas se o ně starat. Jakým způsobem můžeme darovací smlouvu vzít zpět, pokud je zájem oboustranný?

Obdržel jsem darem od rodičů byt. Jelikož jsem koupil domek, chci tento byt chci nyní darovat zpět matce. Jsou nějaké lhůty pro vlastnění bytu a jak je to s případnými poplatky?

Obdrželi jsme cca. 6/2023 darem od rodičů nemovitost se zapsáním věcného břemene užívání části dané nemovitosti. Část používají rodiče jako chalupu a ve druhé části máme trvalé bydliště. Do nemovitosti jsme za poslední roky značně investovali.

Nyní vztahy v rodině ochladly a rodiče začínají vyhrožovat zrušením darovací smlouvy "pro nevděk". Máme se obávat, že při každé roztržce riskujeme pozbytí vlastnictví? Existuje lhůta od doby podpisu darovací smlouvy, od kdy není možné smlouvu zneplatnit či odstoupit? Děkuji za odpověď.

Postavili jsme v sedmdesátých letech minulého století sklep ve stráni u chalupy. Rodiče se nestarali o pozemek. Ten po revoluci koupil soused. Pozemek odmítá prodat. Co mám dělat, abych o sklep nepřišel? Byl jsem na katastru v J. Hradci a sklep se jako stavba prý do katastru nezapisuje. Katastr Xxxxxxxx pozemek 1234/56

Jsem novým majitelem stavebního pozemku, který je oplocen. Pozemek sousedí s pozemky ve vlastnictví obce. Na těchto pozemcích obce se nachází dvě lípy, které nejsou vzdáleny 3m od mého plotu. Lípa menšího vzrůstu má výšku asi 10 m a tudíž ještě poroste. Byla zde zasazena asi před 10 lety. Lípa většího vzrůstu má výšku asi 30 m a je již hodně stará. Vedle ní byly dříve další 4 lípy, které obec odstranila, ale tuto z neznámého důvodu ponechala. Mám ale pochyby o jejím zdraví a zdravém kořenovém systému. Kmen vypadá suchý a strom se naklání. Při silném větru z něj padají větve nejen na náš pozemek, ale i na dost frekventovanou cestu, která je pod ní. Dle mých dostupných informací, obec nikdy neobdržela povolení k výsadbě těchto stromů v těsné blízkosti mého pozemku, tj. 3m. Asi 3 metry od malé lípy a 6 metrů od velké lípy vede na mém pozemku plynové potrubí obce. Nechápu tedy, proč zde obec lípy vysázela. V blízké budoucnosti mám v plánu postavit na pozemku dům včetně studny a stání pro auto, který bude blízko těchto stromů. Kořeny stromů již dnes (14.01.2026) nadzvedávají zídku pod plotem. Díky padajícímu listí plot rezaví. Větve přesahují na pozemek a stromy stíní zahradě. Necelých 10 m od těchto stromů je nyní chata, ve které máme strach přebývat, obzvlášť ve větrném počasí nebo bouřce. Obec se o stromy nestará a neprovádí pravidelnou údržbu. Ani jedna z těchto lip není v Ústředním seznamu ochrany přírody vedena jako památný strom. Mám právo žádat obec o odstranění těchto stromů? Podle kterého zákona? Potřebuji doložit znalecký posudek např. od arboristy nebo dendrologa, zda jsou stromy bezpečné? Co vše by měla žádost obsahovat? Do jaké lhůty by měla obec stromy odstranit? Mohu oba stromy nějakým zákonným způsobem odstranit já? Pokud obec odmítne stromy pokácet, na koho se mohu dále obrátit, např. na krajský úřad? 

Daroval jsem nemovitosti, notářským zápisem, své přítelkyni dne 3.6.2016 a v ní je podmínka, cituji článek 3 - 3.1.
- dárce muže odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk... Pokud bych je chtěl zpátky (s přítelkyní bych se rozešel z její strany - našla by si jiného přítele) je to reálné? A jak by se postupovalo? Děkuji.

Můj otec mi v roce 2013 daroval finanční dar v hodnotě 974.000 Kč. Ten jsem následně vložila do stavby společného domu, který jsme stavěli s manželem. S manželem jsme se v roce 2019 rozvedli. V rámci vypořádání SJM dar vrácen nebyl. Zůstal v domě, ve kterém bydlí bývalý manžel, který se se mnou ani s mým otcem nějak nedohodl na jeho vrácení/ vyrovnání. S manželem již několik let vedu soudní spor o tom, že SJM nebylo (z dalších jiných důvodů) vypořádáno správně. Jeho součástí je mj. i uvedený dar, který soud považuje jako vnos do SJM. Má můj otec možnost vymáhat jeho finanční dar (nebo jeho část) po bývalém manželovi právní cestou po své ose? Jaké právní argumenty by měl k dispozici? Jaká by byla šance na jeho úspěch u případného soudu? Děkuji za odpověď.

Přítelkyně, která se odstěhovala do Španělska, mi od roku 2024 slibovala společné soužití. 01/2025 si stěžovala na nedostatek financí, tak jsem jí poslal 1.500 euro a 04/2025 ze stejných důvodů dalších 1.000 euro. Od začátku října 2025 se začala chovat velmi nepříjemně, slovně mě napadala a koncem měsíce napsala, že chce být sama a se vztahem je konec. Na dotaz jak si představuje naše finanční vyrovnání, mi poslala pouze vulgární vyjádření, že nic nedostanu. Je nějaká možnost, jak se mohu bránit této situaci? Mám jen výpis z banky o odeslání financí na její účet ve Španělské bance. Děkuji za posouzení.

Bydlím v rodinném domě s partnerkou, se kterou nejsme sezdaní. Dům je můj a je zatížen hypotékou, kterou budu platit ještě cca 10 let. V případě mé smrti chci, aby partnerka mohla dožít v domě a neskončila na ulici. Moje banka neumožní zápis do katastru nemovitostí a nelze tedy uvažovat o zřízení věcného břemene doživotního užívaní. Existuje nějaký jiný způsob v případě mé smrti, jak nechat partnerku dožít v domě a až poté by s nemovitostí mohly nakládat moje 2 děti?